Školení kartografů

Od pátku 17. do neděle 19. listopadu proběhlo ve Zderazi mapovou radou ČSOS pořádané školení začínajících kartografů. Z našeho klubu jsem se o mapování (myslím si, že celkem úspěšně) pokoušel pouze já. Samozřejmě jsem zde ale nebyl sám, své dosavadní kartografické dovednosti si přijeli ověřit i mí dobří kamarádi Máca, Pie a Vojta Rusin.

Školení tradičně probíhalo v rekreačním středisku Renospond ve Zderazi u Proseče, nedaleko Toulovových Maštalí. Program byl dost náročný, v pátek jsme hned po příjezdu zasedli do školící místnosti, kde nás zkušení mapaři Méďa (Zdeněk Lenhart), Bob (Bohumil Háj) a Krtek (Luděk Krtička) začali zásobovat neskutečným množstvím informací ohledně kartografie v českém i světovém OB.

Po instruktáži, jak správně připravit mapovací destičku (nebo nahrání dat do mobilního zařízení pro elektronické mapování), stručné instruktáži o teorii mapování a výkladu ISSOMu a jeho problematice (např. mapování víceúrovňových objektů), jsme se vydali do terénu a nacvičovali metrové kroky v různém terénu (asfalt, louka, prudký zarostlý svah a les). Naše snažení pokračovalo tvorbou sprintové mapy v okolí areálu. Po hrubém dokončení venkovních prací jsme se opět sešli ve školicí místnosti a pokračovali dalším nekonečným maratonem přednášek, tentokrát o georeferenci map, mapovacích pracích v lese, metodách měření a spoustě dalších témat. Večer jsme dostali příležitost své sprintové výtvory zdigitalizovat v OOMapperu. OCAD byl pro toto školení všemi lektory, snad kromě Boba, označen jako příliš drahý a zbytečně složitý software, proto se tedy vše ukazovalo a kreslilo výhradně v OOMapperu, který prokazuje podobné kvality jako OCAD a navíc je zdarma! Na začátku jsem měl z OOMapperu trochu strach, po proškolení jsem s ním ale nad míru spokojen. Na mapách jsme pracovali dlouho do noci, ten den jsme zůstali v učebně až do půlnoci (obr. 1 - Pieova sprintovka).

Sobotní program zaměřený na lesní disciplíny byl ještě nabitější - ráno o půl osmé snídaně, následně proběhlo stručné zopakování měřících metod, ve spěchu příprava destičky a poté opět šup do terénu. Nejprve jsme si cvičně zkoušeli konstruovat polygony na blízké louce. Potom se šlo přímo na věc, v blízkém lese jsme si vyměřili cesty (většině to zabralo celé dopoledne) a postupně pak doplňovali detaily. Před obědem jsme ještě stihli probrat ještě pár prezentací. Okolo čtrnácté hodiny jsme se vydali zpět do terénu (a dodělávali detaily) a po skončení venkovních prací jsme dostali prostor pro menší trénink nebo odpočinek. My s Piem jsme zvolili výběh do neznáma, z kterého nakonec vznikl 8 km kros na 40 minut, který opravdu po těch hodinách v učebně neuškodil. K večeru jsme se dozvěděli něco o rozdělení o tisku map, o tiráži atd. Do noci pak své náčrtky kreslíme do počítače (obr. 2 - moje finální mapa). Končíme okolo jedenácté.

V neděli ráno jsme ještě dostali pár přednášek o tom, kde získat zdarma podklady pod mapu, informace k revizím, mapování ve skupině a o některých problémech, které mohou nastat při spojování map. Potom jsme ještě společně vyšli na procházku po lese spojenou s diskuzí o klasifikaci porostů, cest a kamenů. Potom jsme si v učebně promítali jednotlivé výtvory účastníků a diskutovali o nich. Po obědě ještě společné foto, pár posledních věcí k podkladům z ČÚZK, JanMap a QGIS a na konec závěrečná slova lektorů a odjezd.

Akce byla opravdu zajímavá a pro mě osobně velmi užitečná, rozhodně ji mohu doporučit každému, kdo se o mapování jenom trochu zajímá a chtěl by se to naučit. Za rok bych chtěl jet určitě znova, to rychle vyvíjící se digitální mapování mě opravdu láká...

Palda

Rada expertů na závěr: "Pokud ta mapa není totální matlanina, tak vše, co nakreslíte, je dobré, páč se to dá nakreslit miliony způsoby nebo se to nedá zakreslit vůbec, protože každá varianta má takové mínus, že se nedá použít."